Beardedky

V sobotu jsme vyrazily na závody. Byla jsem už dopředu přesvědčená o tom, že Ciri ty slalomy prostě nezvládne po minulých závodech… No a taky že ne. Určitě tomu do jisté míry pomohla i moje psychika, jsem z toho slalomu možná víc nervní jak ona. Každopádně takhle špatnou jsem ji ještě nikdy neviděla. Stála u slalomu, nebyla schopná se přenést přes třetí branku a jen štěkala… Takhle to bylo ve dvou bězích. Ve třetím jsem prostě vytáhla párek a Ciri pomohla. Najednou to šlo 😀 Ale přesvědčilo mě to o tom, že si musíme dát pauzu a postupně začít slalom trénovat od nuly. Už máme natrénované dvě branky, zvyšujeme kritéria prostředí a příští víkend si branky na nácvik vezu na neoficky a budu to trénovat přímo v prostředí závodů. Do té doby než to dotrénujeme, tak ruším závody a budeme jen pilovat a pilovat.

Docela jsem se těšila na další agi závody. Vypadalo to, že i Ciroušek se těší, měla dobrou náladičku, krásně se tahala. První běh se mi zdál rychlý, ale zase se nám nepovedl slalom… Fňuk. Cirdík i přes opravdu slalomu měl postupovku 3,6 m/s, což se mi zdá docela dobré. Skončila na 4. místě. Ve zkoušce se opakovalo to samé – zase slalom… Ale i tak z toho bylo 2. místo. A jumping? Ten asi netřeba moc komentovat… Ciri byla mrtvá, totálně. Běžet se jí nechtělo, slalom sabotovala.

Je to jak na houpačce. Jednou super, podruhé opak. Doufám, že další agility závody budou zase dobré 😀