VÝSLEDKY – LA2 – DIS, 2. V, DIS

O víkendu jsme s Iduší poprvé vyzkoušely jízdárnu ve Skalách u Rýmařova. Myslím, že jsem ještě nepotkala jízdárnu s lepším povrchem. Byl měkký, ale pevný. Škoda jen, že celou dobu venku pršelo. Holky vždycky při venčení venku totálně zmokly, pak se proběhly pískem a hurá zase do haly. Myslím, že jsem je nikdy (hlavně Idušku) neviděla tolik špinavé 😀

A co se běhů týče… Iduška byla skvělá!! V prvním běhu jsem zaváhala já a ukázala pozdě na překážku zezadu, tudíž z toho byl disk. V druhém běhu při prohlídce jsem si říkala, že tohle jestli doběhneme tak s třema diskama, že budeme machři… No a my jsme doběhly parkur plynuje, čistě… Teda ne čistě, Iduška skočila áčko, což mě o to víc mrzelo, když zaběhla takovou „hrůzu“… Ale aspoň vím, že áčka musíme ještě mooooc a mooooc dřít. V posledním běhu už jsem na sobě neměla nit suchou, písek jsem měla snad úplně všude a Idušátko taky. Nepovedl se nám náběh do slalomu a pak nás ZASE! rozsekala kombinace krátkého tunelu pod áčkem – jako na panu rozhodčím Glabazňovi už asi potřetí. 🙂 Takže další věc, co musíme urputně trénovat.

Na těchto závodech jsem měla úžasný pocit ze všech běhů. Co se výsledků týče to nebylo nejlepší, ale ten pocit! Iduška vnímala, byla pozorná, rychlá, přesná, točila (samozřejmě to má své mezery, ale to jsou věci, které ještě musíme trénovat a nejdou ještě ani v tréninku). Cítila jsem souhru na parkuru a zase jsem zažila ten pocit, že „běžíme spolu“. Doufám, že už to budu takhle cítit častěji a častěji 🙂 Idunka v lednu zaběhla první A1 parkur na tréninku, v březnu splnila první A1 zkoušku. Teď v listopadu dokáže zaběhnout složité A2 parkury!! A taky ten pocit, když za vámi po doběhu známí přijdou a řeknou vám, že ten běh byl skvělý a že jsme se moc zlepšily…
Díky Idunečko, si skvělá! 🙂

Tady je video z našeho snažení, rozklikněte si ho pro lepší kvalitu na youtube 🙂