Jo, tak těmahle slovama jsem zakončila poslední trénink agility. Jsem prostě hrozný kopejtko 🙁

Jely jsme po dlouhé době zase do Čebína za Carlíčkem. Hodina byla perfektní. Ciri i po pauze zvládala fokus na překážky na technice skoku (trénovala jsem to jen občas a jen s hračkou na zemi, mimo překážky). Je ale škoda, že táhne jen na některé překážky, samozřejmě na ty, co jsou její oblíbené – třeba na slalom vůbec… To je prý jeden z hlavních důvodů, proč mi Ciri kazí slalomy – kouká na mě a štěká, nevnímá parkur, pak si nevšimne slalomu a přeběhne ho a hned má chybku. Např. u tunelů se nám tohle vůbec nestává, to kouká dopředu a ne na mě. Takže to u toho slalomu dělá možná nějak záměrně 😀

Potom jsme trénovaly slalomy – první pokus – JASNĚ, KLASIKA, Ciri minula slalom! Další pokusy už byla ale super. Ciri ho běhala rychle a dokonce jsme trénovaly i na tom fokusu – chytla jsem Ciri za obojek, odpočítala jsem ji, jak byla nabuzená, vyrazila na slalom sama a dokončila ho sama a já jsem šla pomalu za ní a hodila jsem jí hračku na konec slalomu.

Jako poslední jsme běhali sekvenci asi o 9ti překážkách. Zvládly jsme ji celou… Až na náběh do slalomu. U toho se Ciri hodně zasekla 🙁 Trošku jsme snížili kriteria (náběh byl opravdu hodně těžký) a Ciri i slalom nakonec dala. Hned na začátku trati jsem se nemohla poprat se svým neohrabaným tělem a odtud moje hláška 😀 Měla jsem udělat protiruku, přenést váhu a běžet dál… Toho není až tolik 😀 Pro mě ale nadlidský výkon 😀 Nejzlatější Carlíček se mnou tu jednu překážku rozebíral, zkoušela jsem si to bez psa (nešlo mi to vůbec!) a nakonec i se psem. Ale jsem prostě marná! Musím na sobě začít víc makat 🙂